Ptáci dnes čelí celé řadě nástrah a ohrožení. Do jejich hnízdní sezóny zbytečně zasáhl také ohňostroj v jinak krásné západočeské Sušici, který byl během květnových oslav města odpálen večer jako efektní tečka za programem. Pro část návštěvníků šlo možná o působivou podívanou, pro ptáky, kteří v tomto období hnízdí, krmí potomstvo nebo se starají o čerstvě vylétaná mláďata, však podobná „zábava“ může znamenat šok, vyčerpání i skutečné ohrožení života.
Ohňostroj není pro volně žijící zvířata jen hlasitý zvuk. Ptákům může připomínat hned dvě smrtelné hrozby najednou: rány z ohňostroje přicházejí v nepřirozené hustotě, z různých směrů a často společně se záblesky světla. Pták přitom neví, že jde o lidskou oslavu. Reaguje instinktivně: útěkem.
Magazín Avifauna popisuje, že drobní ptáci často po odpálení pyrotechniky zmateně vylétají ze svých nočních úkrytů a ve tmě narážejí do prosklených ploch. Větší druhy, například vodní ptáci nebo dravci, se mohou v panice snažit opustit rušené místo a při útěku narazit do drátů elektrického vedení či jiných překážek. Riziko zvyšuje právě noc, stres a městské prostředí plné skel, vodičů a dalších pastí.
V době hnízdění je problém ještě vážnější
O ohňostrojích se nejčastěji mluví na Silvestra. Jenže ohňostroj v době hnízdění může být pro ptáky ještě škodlivější. Škody přitom nemusejí být vidět. Neodehrávají se vždy na náměstí před zraky lidí, ale v keřích, dutinách, hnízdech, korunách stromů a na okrajích města.
Rodiče drobných ptáků v těchto dnech "pracují" prakticky od svítání do soumraku. Krmí mláďata, hledají potravu a samci u mnoha druhů ještě zpěvem obhajují své místo. Krátká noc je pro ně jedinou možností, kdy mohou rychle regenerovat.
Když je ale během této krátké pauzy probudí série ran a záblesků, nejde jen o „chvilkové vyplašení“. Ptáci ztrácejí drahocenný čas na odpočinek, spotřebovávají energii a ráno nemohou jednoduše dospat. Musí znovu začít krmit. Oslabení z probdělé noci se pak může promítnout buď do kondice rodičů, nebo do péče o mláďata.
Mláďata jsou ještě zranitelnější než dospělí ptáci
Zvláštní riziko představují čerstvě vylétaná mláďata. Jsou nezkušená, hůře se orientují a často ještě nemají plně zvládnutý let. Pokud je v noci vyplaší ohňostroj, mohou narážet do překážek, zapadnout do antropogenních pastí nebo se vzdálit z rodného teritoria tak, že už nenajdou rodiče.
U mláďat, která jsou ještě v hnízdě, může silný stres vyvolat antipredační reakci: předčasné opuštění hnízda. U některých druhů, například pěnic, rehků nebo kosů, je vyskočení z hnízda poslední záchranou ve chvíli, kdy na hnízdo útočí predátor. Jenže při ohňostroji žádný skutečný predátor být nemusí.
Mláďata se tak mohou dostat na zem příliš brzy, nedostatečně opeřená a špatně schopná úniku. Tam je ohrožují kočky, kuny, psi, doprava nebo prosté prochladnutí.
Problém se netýká jen ptáků
Ohňostroje mohou rušit i další živočichy. Avifauna upozorňuje například na netopýry, kteří mají mimořádně citlivý sluch. V zimě je problémem především probouzení ze zimního spánku a ztráta energetických zásob.
V období hnízdění a rozmnožování je situace jiná, ale také citlivá. Samice netopýrů jsou v této části roku často březí a připravují se na vznik mateřských kolonií. Během krátké noci musí nachytat dostatek hmyzu, najít bezpečný úkryt a šetřit energii pro porod a péči o mláďata. Silný hluk a světelné záblesky jim do tohoto křehkého rytmu zbytečně zasahují.
Nestačí říct, že „to trvalo jen pár minut“
Častým argumentem bývá, že ohňostroj trvá krátce. Jenže u volně žijících zvířat nemusí být rozhodující délka samotné show, ale intenzita stresu a načasování. Několik minut extrémního hluku uprostřed noci může vyvolat panický útěk, ztrátu orientace, opuštění úkrytu nebo narušení péče o mláďata.
Navíc městské prostředí je pro ptáky samo o sobě rizikové. Skleněné plochy odrážejí okolí tak, že je pták nemusí rozpoznat jako překážku. Dráty a vedení jsou ve tmě špatně viditelné. A když se k tomu přidá panika, oslnění záblesky a hluk ze všech stran, pravděpodobnost nehody roste.
Avifauna právě kombinaci noci, extrémního strachu a městských překážek označuje za hlavní důvod, proč může pyrotechnika končit smrtelnými kolizemi.
Města by měla hledat ohleduplnější formy oslav
Nejde o zákaz radosti ani o odmítání městských slavností. Jde o otázku míry a odpovědnosti. Pokud město pořádá veřejnou akci v době hnízdění ptáků, mělo by přemýšlet, zda je hlučný ohňostroj skutečně nutný.
Existují šetrnější alternativy: světelná show bez výbuchů, videomapping, hudební program, tichá pyrotechnika nebo úplné nahrazení ohňostroje jiným symbolem oslavy. Veřejné akce mohou být působivé i bez toho, aby v noci plašily zvířata v době, kdy pečují o potomstvo.
Krátký efekt, dlouhé následky
Ohňostroj na pár minut pobaví lidi. Pro ptáky v hnízdní sezóně ale může znamenat probdělou noc, ztrátu energie, panický útěk, ohrožení mláďat nebo let končící smrtelnou srážku s oknem nebo skleněnou plochou ve městech. Právě proto by se města měla ptát: stojí ten krátký efekt opravdu za takové následky?
V době, kdy ptáci krmí mláďata a netopýři zakládají mateřské kolonie, by ohleduplnost neměla být doplňkem programu. Měla by být jeho základní podmínkou.